Přednášející
Popis
Metoda Monte Carlo je často využívaným nástrojem pro modelování transportu ionizujícího záření v látce. Při tomto procesu jsou simulovány jednotlivé částice na základě známých účinných průřezů interakcí. Vstupními údaji pro výpočet jsou popis zdroje záření, geometrické uspořádání experimentu a složení použitých materiálů. Výstupem výpočtu pak mohou být charakteristiky pole záření v požadovaném místě nebo odezva detektoru.
V případě reverzní metody je tomu však naopak. Z výsledků měření, např. odezvy detektoru, je možné určit podmínky experimentu. Základem tohoto postupu je iterační proces, v rámci kterého jsou prováděny klasické Monte Carlo simulace, přičemž pro každý výpočet jsou vstupní údaje postupně upravovány tak, aby bylo dosaženo co nejlepší shody Monte Carlo výpočtu s výsledkem experimentu.
Reverzní metoda Monte Carlo s využitím programu MCNP byla demonstrována na jednoduchém přikladu, kdy svazek záření z miniaturní rentgenky dopadal na neznámý materiál, ve kterém se záření rozptylovalo nebo absorbovalo za následné produkce charakteristického záření. Toto záření bylo detekováno spektrometrickým polovodičovým detektorem SDD (Silicon Drift Detector). Ze získaného spektra rentgenového záření bylo možné po několika výpočetních iteracích určit základní strukturu a složení použitého materiálu.
