8.–12. 11. 2021
Časové pásmo: Europe/Prague

Stanovení transferových koeficientů pro dlouhodobější předpověď úrovně radiační kontaminace zemědělské krajiny

9. 11. 2021 15:05
3m
Miniprezentace Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu, havarijní připravenost Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu, havarijní připravenost

Přednášející

Jan Procházka (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta)

Popis

Rozdělení radiační kontaminace v krajině mezi půdu a rostlinu po neočekávané události a následný přestup radionuklidu z půdy do biomasy jsou závislé na mnoha faktorech (druhu rostliny, druhu půdy a jejích charakteristikách, druhu a chemické formě radionuklidu, velikosti srážek, místních podmínkách). V našich podmínkách si těžko můžeme dovolit nechat rozsáhlejší plochy zemědělské půdy ladem. V závislosti na úrovni kontaminace půdy lze vhodným výběrem komodity pro konkrétní oblast až do určité výše této kontaminace zajistit využití půdy k různým pěstitelským účelům, ať už pro přímou lidskou spotřebu, nebo krmení hospodářských zvířat, kompostování, či jako zdroj pro výrobu energie v bioplynových stanicích, elektrárnách nebo spalovnách. V rámci havarijní připravenosti a plánování následných opatření po radiační kontaminaci krajiny je potřebné mít znalosti o chování příslušného radionuklidu v různém prostředí jak v rané fázi, tak v dalších letech po nehodě. Zatímco v rané fázi po nehodě se ukázalo jako nejefektivnější opatření pro snížení kontaminace včasná sklizeň nadzemní biomasy, případně shrnutí povrchové vrstvy půdy, v dlouhodobějším měřítku je na kontaminované půdě potřeba optimalizovat postupy rostlinné výroby vhodnou agrotechnikou a volbou pěstovaných plodin. V průběhu řešení relevantního projektu Bezpečnostního výzkumu (VI20192022153) byly v rámci dílčí studie zpracovány údaje o dynamice nadzemní biomasy a distribuci nejrozšířenějších plodin a půd v širším okolí našich jaderných elektráren (ETE a EDU), odebrány příslušné vzorky a stanovena aktivita včetně transferových koeficientů (TK) půda – biomasa plodin u Cs-137 a K-40. Ke všem stanovením byla využita polovodičová spektrometrie gama, a protože aktivity Cs-137 byly zvláště v biotě velmi nízké, byly pro měření využity HPGe detektory (High Purity Germanium detectors) s vysokou relativní účinnosti (až 150 %) a dlouhé časy měření (několik dnů až týden). Průměrná aktivita v půdě v měřených vzorcích v okolí EDU a ETE v roce 2020 byla cca 14 Bq/kg sušiny pro Cs-137 a 650$~$Bq/kg sušiny pro K-40. Průměrná plošná aktivita odpovídala 1700 Bq/m$^{2}$ pro Cs-137. TK Cs-137 se pohybovaly od 0,001 do 0,2 (Bq/kg / Bq/kg) sušiny rostliny i půdy.

Přihlásit do soutěže Ne

Hlavní autor

Jan Procházka (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta)

Spoluautoři

Kateřina Křováková (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta) Iva Šímová (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta ) Jan Škrkal Petr Rulík (Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.)

Materiály k příspěvku