Dny radiační ochrany 2021

Vědecký program

Přípravu vědeckého programu konference koordinují předsedkyně programového výboru
Marie Davídková z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i.
Iveta Smetanová z Ústavu vied o Zemi SAV.

Biologické účinky a zdravotní hlediska

Odborní garanti: Marie Davídková, Ľudmila Auxtová

Sekce je věnována biologickým účinkům záření. Ionizující záření může být nebezpečné, ale může být využité i pro dobré účely, jako je radioterapie, zobrazovací modality v medicíně, sterilizace lékařského či potravinářského materiálu, a mnoho dalšího. Do této sekce patří tedy vše co se týká ionizujícího záření s ohledem na jeho biologické působení. Ať už to jsou nízké dávky či vysoké, ať už to byly bakterie, buňky či celé živé organismy, Váš příspěvek nás rozhodně zajímá.

Zvaná přednáška: About translational radiooncology – past, present, future
Antje Dietrich

Antje Dietrich je vědeckým koordinátorem German Cancer Center partner site Dresden a senior PostDoc v laboratoři profesorky Mechthild Krause v OncoRay – National Center for Radiation Research in Oncology. Její výzkum se zaměřuje hlavně na protonovou radiobiologii. Její současné vědecké projekty se zabývají radiačně indukovanému poškození mozku a charakterizací nádorového mikroprostředí v preklinických modelech.

In the lecture, I will give an overview about translational research in radiation oncology and how models and research questions changed in time. I will show clinical examples leading from large trials, testing one new drug, to so called basket trials in the area of precision medicine. In addition, I will discuss the development of preclinical radiooncological research touching classical models and assays and introduce some of the state-of-the-art research which can be realized using advanced in vitro models, precise image-guided small animal irradiation workflows, heterogeneous tumor cohorts as well as preclincial radiomics-approaches.

Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření

Odborní garanti: Irena Malátová, Magdaléna Vičanová

Sekce je věnována problematice stanovování expozic z externího a interního ozáření osob ionizujícím zářením pro potřeby radiační ochrany. Zahrnuje experimentální i výpočetně-matematické dozimetrické (modelování biokinetiky, Monte Carlo simulace) přístupy, a to jak prospektivně tak retrospektivně. Typickými řešenými tématy jsou například: systémy monitorování, inovativní přístupy ke kalibraci a měření, retrospektivní dozimetrie a zajištění kvality a kontroly dozimetrických metod včetně mezinárodních srovnávání.

Zvaná přednáška: Evolution of Computational ICRP/ICRU phantoms
Maria Zankl, Helmholtz Zentrum München (GmbH) German Research Center for Environmental Health, Institute of Radiation Medicine

Efektivní a ekvivalentní dávka (externí ozáření) či jejich úvazky (pro interní ozáření) jsou klíčové veličiny radiační ochrany. Tyto veličiny jsou úzce spjaty s referenčními antropomorfními modely lidského těla. S rozvojem informačních technologií došlo i k vývoji těchto fantomů. V loňském roce vydala ICRP Publikace 143 a 145, které přinášejí již třetí generaci antropomorfních modelů. Přednáška shrnuje jak genezi tak benefity či naopak nevýhody jednotlivých generací fantomů.

Metrologie, měření, přístrojová technika a její aplikace

Odborní garanti: Robert Hinca, Petr Průša

Pro účinnou radiační ochranu je potřebné měřit ionizující záření ve velmi rozdílných expozičních podmínkách, často v komplexních radiačních polích, v širokém rozsahu dávek a dávkových rychlostí. S rozvojem aplikací ionizujícího záření rostou i nároky na přesné a citlivé detektory záření. Do této sekce patří všechny příspěvky věnované vývoji nových dozimetrů a detektorů záření, pokročilé metody stanovení dozimetrických veličin a použití detektorů ve specifických podmínkách různých radiačních polí.

Zvaná přednáška: Charakterizace a dozimetrie směsných radiačních polí v širokém rozsahu pomocí pixelových detektorů Timepix a Timepix3
Carlos Granja, Advacam, Praha

Polohově-citlivé pixelové detektory Timepix a Timepix3 umožňují charakterizovat radiační pole v širokém rozsahu ve smyslu složení, intenzity, energie a směru. Precizní detektory spolu s pokročilými metodami spektrometrie a sledování jednotlivých částic mohou detekovat a rozpoznat komponenty směsných polí včetně lehkých a těžkých nabitých částic, záření X a zčásti i gama záření a neutronů. V příspěvku bude shrnutá používaná instrumentace (ASIC chipy a polovodičové senzory – Si, CdTe, GaAs), readout elektronika a metody zpracování dat. Výsledky lze získat ve formě spektrálních a směrových toků částic, spektra LET a dávkových příkonů podle typu částic. Budou prezentovány výsledky měření v různých expozičních situacích (přírodní prostředí, okolí urychlovače částic, radioterapeutická ozařovna, vesmír nebo LEO orbita).

Radon a přírodní zdroje ionizujícího záření

Odborní garanti: Iveta Smetanová, Aleš Froňka

Sekce zahrnuje především témata, jako jsou výsledky měření nebo modelování radonu a dalších přírodních radionuklidů v různých typech materiálů a prostředí včetně pracovišť NORM a hodnocení jejich chování či zdravotního dopadu; RANAP a legislativní rámec; ozdravná opatření; měření kosmického záření a jeho hodnocení.

Zvaná přednáška: Radón – náš neviditeľný spoločník
Monika Műllerová

Radón je prírodný rádioaktívny plyn. Je klasifikovaný ako závažná karcinogénna látka. Radón pochádza z hornín a pôd. Odtiaľ sa šíri do okolia a má tendenciu sa hromadiť v uzatvorených priestoroch, ako sú bane, jaskyne a domy. Vo vnútorných priestoroch a tiež vo vonkajšej atmosfére vykazuje koncentrácia radónu spravidla denné a sezónne variácie. Hlavným zdrojom radónu v domoch je jeho prísun z pôdy. Koncentrácia radónu v domoch je ovplyvňovaná ich konštrukciou a ventiláciou. V prednáške bude zhrnuté ako sa radón správa v rôznych médiách a ako sa dá merať. Budú prezentované možnosti jeho využitia v environmentálnych štúdiách, ale tiež určenie radónového potenciálu pôd, na základe ktorého je možné ohodnotiť danú lokalitu z hľadiska možných zdravotných rizík súvisiacich s radónom v pobytových priestoroch.

Zvaná přednáška: Bulgarian instruments for space radiation dosimetry and main scientific results
Tsvetan Dachev et al., Space Research and Technology Institute, Bulgarian Acad. of Sciences, Sofia, Bulgaria

Ionizing radiation is recognized to be one of the main health concerns for humans in the space environment. Estimation of space radiation effects on health requires the accurate knowledge of the accumulated absorbed dose, which depends on the global space radiation distribution, solar cycle and local shielding generated by the 3D mass distribution of the space vehicle. We presnt an overview of the spectrometer–dosimeters of the Liulin type, which were developed in the late 1980s and have been in use since then. Two major measurement systems have been developed by our team. The first one is based on one silicon detector and is known as a Liulin-type deposited energy spectrometer(DES) (Dachev et al., 2002, 2003), while the second one is a dosimetric telescope (DT) with two or three silicon detectors. The Liulin-type instruments were calibrated using a number of radioactive sources and particle accelerators. The main results of the calibrations are presented in the presentation. Some of the most significant scientific results obtained in space and on aircraft, balloon and rocket flights since 1989 are presented also.

Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu, havarijní připravenost

Odborní garanti: Jiří Hůlka, Eva Fojcíková

Jak název sekce napovídá, patří sem všechny příspěvky týkající se radiační ochrany a dozimetrie ionizujícího záření na půdě jaderných elektráren. Dále se sem řadí realizovaná i plánovaná cvičení havarijní připravenosti a teoretické studie vzniku a likvidace jaderných nehod a havárií.

Zvaná přednáška: Komplexné riešenie spojeného výskumu v oblasti radiačnej ochrany, havarijnej pripravenosti, odozvy a obnovy
Tatiana Ďúranová

Prednáška poskytuje pohľad na ciele komplexného riešenia spojeného výskumu, ktoré boli analyzované a navrhnuté v rámci medzinárodného projektu EJP CONCERT. Tak zvaná Joint Roadmap definuje priority a strategické ciele vzájomnej spolupráce a poskytuje víziu a úlohu Európskeho výskumného programu v oblasti radiačnej ochrany do roku 2030 a ďalej. Joint Roadmap predstavuje pohľad na výskumné výzvy v kontexte existujúcich a možných scenárov expozície, ktoré sú relevantné vo vzťahu k uhlu pohľadu na spoločenskú a radiačnú ochranu. Spojený výskum v rámci týchto výziev ďalej poskytuje „game changers“, definované ako výstupy výskumu, ktoré v prípade úspešného riešenia majú potenciál významne ovplyvniť a zosilniť systém a/alebo prax radiačnej ochrany človeka a/alebo životného prostredia. Prednáška sa podrobnejšie zaoberá aspektami optimalizácie havarijnej pripravenosti a manažmentu obnovy a odozvy a možnosťami ich riešenia v spolupráci s členmi platformy NERIS v rámci Euratom Work Programme 2021–2022.

Nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných zařízení z provozu

Odborní garanti: Silvia Dulanská, Zdeněk Rozlívka

S využíváním jaderné energie souvisí následné nakládání s vyhořelým jaderným palivem a obecně problematika radioaktivních odpadů. Jsou velmi vítány všechny příspěvky věnované tématům úložiště jaderného odpadu a vyřazování jaderných elektráren z provozu.

Zvaná přednáška: Projekt demontáže hlavných zariadení primárneho okruhu JE V1 v Jaslovských Bohuniciach
Tibor Rapant

Spoločnosť JAVYS, v spolupráci s konzorciom Westinghouse-VUJE, v súčasnosti realizuje projekt spolufinancovaný prostredníctvom BIDSF fondu, ktorého úlohou je demontáž chladiacich systémov reaktora dvoch blokov typu VVER-440 v Jaslovských Bohuniciach. Prvý blok ukončil prevádzku 31. decembra 2006 a druhý 31. decembra 2008 po 28 rokoch prevádzky.

Rozsah prác projektu zahŕňa demontáž a nakladanie s odpadom v celkovej výške 9 500 ton, medzi ktoré patria všetky hlavné komponenty primárnych okruhov (parogenerátory, hlavné cirkulačné čerpadlá a uzatváracie armatúry, kompenzátory objemu, primárne potrubie, atď.), tlakové nádoby reaktora a vnútorné časti reaktora, vodná biologická ochrana a aktivovaný betón, sklad pevných RAO „Mogiľnik“ a ďalšie pomocné systémy a zariadenia.

Pretože plnenie časového harmonogramu a zároveň vysoká úroveň BOZP a radiačnej ochrany sú kľúčové aspekty projektu, celková stratégia projektu bola založená na skorom uvoľnení niektorých priestorov v kontrolovanom pásme, aby sa umožnilo vybudovanie nových zariadení, ktoré umožnia rýchlu a bezpečnú demontáž a fragmentáciu. Tieto počiatočné činnosti zohrali kľúčovú úlohu v celom projekte, čo umožnilo navzájom oddeliť činnosti suchého rezania od činností, ktoré sa realizujú pod vodou. Fragmentácia a balenie aktivovaných komponentov prebieha v dvoch novovybudovaných bazénoch mokrého rezania. Všetkých dvanásť parogenerátorov bolo pretransportovaných do budovy bývalej strojovne, kde bolo vybudované pracovisko na suché rezanie parogenerátorov, čím sa využil veľký voľný priestor, ktorý v strojovni vznikol po demontáži sekundárneho okruhu. Na fragmentáciu zostávajúcich veľkých zariadení a komponentov pomocných systémov boli v budove reaktora nainštalované ďalšie dve dielne na suché rezanie (jedna na každom bloku).

Táto prezentácia popisuje celú projektovú stratégiu a prebiehajúce demontážne činnosti. Tiež sú prezentované doterajšie skúsenosti z realizácie prvého takéhoto komplexného projektu demontáže reaktorov typu VVER-440.

Zvaná přednáška: Proces vyraďovania JE A1 a spracovanie RAO v JAVYS, a.s.
Dušan Krásny

Spoločnosť JAVYS, a.s. v rámci SR zodpovedá za vyraďovanie jadrových zariadení z prevádzky, za nakladanie s rádioaktívnymi odpadmi pochádzajúcimi z prevádzky a z vyraďovania jadrových elektrární, za nakladanie s vyhoreným jadrovým palivom, za prevádzku úložiska rádioaktívnych veľmi nízko a nízko aktívnych odpadov ako aj za nakladanie s inštitucionálnymi rádioaktívnymi odpadmi.

V rámci týchto zodpovedností JAVYS v spolupráci s firmou VUJE Trnava, realizuje aj projekt vyraďovania JE A1, ktorá bola odstavená z prevádzky v roku 1977 po dvoch udalostiach v rokoch 1976 a v roku 1977. Projekt vyraďovania JE A1 je financovaný prostredníctvom Národného jadrového fondu SR. Cieľom projektu je postupné vyraďovanie jednotlivých častí JE A1 v piatich etapách s dôrazom na jadrovú a radiačnú bezpečnosť celého procesu vyraďovania s predpokladaným termínom ukončenia projektu v roku 2033. Rozsah prác projektu zahŕňa demontáž zriadení JE A1 a nakladanie s rádioaktívnymi a odpadmi z primárnej, a vzhľadom na udalosti z rokov 1976 a 1977, aj sekundárnej časti JE A1. Táto prezentácia popisuje históriu, aktuálny stav a plán procesu vyraďovania JE A1.

V ďalšej časti prezentácie sú popísané postupy a technológie spracovania rádioaktívnych odpadov prevádzkované v JAVYS od ich vzniku až po ich finálne uloženie v Republikovom úložisku veľmi nízko a nízko aktívnych rádioaktívnych odpadov v Mochovciach.

Rentgenová diagnostika, radioterapie a nukleární medicína

Odborní garanti: Denisa Nikodemová, Lucie Súkupová, Irena Koniarová, Pavol Povinec

Sekce pokrývá široké spektrum radiační ochrany v lékařských aplikacích ionizujícího záření. Příspěvky jsou rozděleny do tří podsekcí věnovaných radiační ochraně pacientů i pracovníkům v rentgenové diagnostice, radioterapii a nukleární medicíny.

Zvaná přednáška: Out-of-field doses in pediatric photon and proton radiotherapy – Summary of the EURADOS WG9 activity
Željka Knežević on behalf of EURADOS WG9

The EURADOS Working Group 9 (Radiation Dosimetry in Radiotherapy) is engaged in a measurement campaigns designed to investigate secondary radiation doses inside a paediatric anthropomorphic phantom exposed to scanning proton radiotherapy and also to different photon radiotherapy modalities. The main goals were as to analyse and compare organ doses from secondary neutron and gamma radiation fields inside child anthropomorphic phantoms with different types of solid state detectors. The results were compared with measured secondary doses during different photon therapy modalities for similar case of brain treatment in children. In the presentaion the summary of the experiments and main findings will be shown.

Všeobecné aspekty radiační ochrany a vzdělávání

Odborní garanti: Karla Petrová, Karol Böhm

Do této sekce budou zařazeny příspěvky zabývající se aspekty platné legislativy v České a Slovenské republice, připravované změny či úpravy, aktuálně diskutovaná témata na úrovni mezinárodních organizací HERCA, IRPA, IAEA, ICRP, ICRU, atd., nové vzdělávací programy na universitách i celoživotní odborné vzdělávání odborníků v oblasti radiační ochrany, programy a projekty financování výzkumu a vývoje v oblasti radiační ochrany na národní i mezinárodní úrovni.

Zvaná přednáška: Je český radiologický fyzik evropským radiologickým fyzikem?
Irena Koniarová

Profese radiologického fyzika je pro oblast lékařského ozáření klíčová. Radiologický fyzik musí projít adekvátním vzděláváním a následným specializačním výcvikem. Evropská komise vydala v roce 2014 dokument, který má napomoci tyto postupy v jednotlivých členských zemích harmonizovat. EFOMP (European Federation of Organisations for Medical Physics) může zemím, které předloží národní program pro vzdělávání radiologických fyziků, udělit certifikát, který zaručuje, že tyto programy jsou v souladu se současnými evropskými požadavky. Přednáška popisuje český systém vzdělávání radiologických fyziků v porovnání s ostatními členskými zeměmi a pokusí se odpovědět na otázku, zda lze českého radiologického fyzika pokládat za evropského radiologického fyzika.